Fialka

Posted by

Ticho, které voní

Fialka (Viola odorata) je květina, která nikdy nekřičí. Nezaujme silou ani okázalostí. A přesto si ji lidé po staletí pamatují – právě pro její ticho.

Její vůně je jemná, pudrová, zelená a lehce nasládlá. Neotevírá se hned. Přichází tiše, téměř nepostřehnutelně, a zůstává jako vzpomínka. Jako něco důvěrného, co nelze přesně pojmenovat, ale nelze na to zapomenout.

Vůně, která mizí a vrací se

Fialka je známá tím, že její vůně se „ztrácí“. Ne proto, že by byla slabá, ale proto, že molekuly iononů dočasně otupují čich. Vůně se tak zdánlivě vytratí – a po chvíli se znovu objeví.

Tento zvláštní efekt z ní činí jednu z nejzajímavějších květinových esencí vůbec.
I proto je fialka symbolem pomíjivosti, jemnosti a vnitřního světa. Nezůstává na povrchu. Vede dovnitř.

Historie fialky – květ skromnosti a hloubky

Ve starověkém Řecku byla fialka symbolem Athén – města moudrosti. Ve středověku představovala pokoru a čistotu. Ve viktoriánské době se fialkou vyjadřovaly city, které se nesměly vyslovit nahlas.

Nebyla květem vášní, ale důvěry.
Nebyla květem oslavy, ale blízkosti.

Fialka v aromaterapii

V aromaterapii je fialka spojována s:

zklidněním emocí
jemným uvolněním smutku a melancholie
návratem k sobě
podporou citlivosti a vnitřní rovnováhy

Nepovzbuzuje. Neuspává.
Spíš objímá.

Používá se tehdy, když je potřeba ticho. Když je mysl přehlcená, ale srdce unavené.

Fialka – list, ne květ

Je důležité vědět, že v aromaterapii a přírodní parfumerii se používá absolue z listů fialky, nikoli z jejích květů.

Absolue z listu fialky (Viola odorata Leaf Absolute) je tmavě zelená až olivově zelená, hustá a vysoce koncentrovaná esence. Právě listy nesou charakteristickou zelenou, zemitou a lehce kovovou vůni, která je pro fialku typická.

Nejde o sladkou květinovou vůni.
Je to vůně lesa, stínu a vlhké země.

Kde fialka roste

Fialka vonná přirozeně roste v Evropě a západní Asii. Najdeme ji na okraji lesů, v hájích, parcích a stinných zahradách, kde má dostatek vláhy a humózní půdu.

Vyhýbá se přímému slunci a otevřeným plochám. Daří se jí tam, kde je rozptýlené světlo, vlhko a klid. Často vytváří nízké porosty blízko země – nenápadné, ale stabilní.

Stejně jako její vůně: tichá, ale přítomná.

Jak se fialka sbírá

Listy fialky se sbírají ručně, obvykle na jaře, kdy je rostlina nejživější. Sběr probíhá velmi šetrně, protože listy jsou křehké a snadno ztrácejí svou aromatickou kvalitu.

Po sklizni musí následovat rychlé zpracování, aby si rostlina uchovala svůj charakter. Výnos je velmi nízký – na malé množství absolue je potřeba velké množství listové hmoty.

I proto patří fialkový list mezi nejvzácnější zelené esence v přírodní parfumerii.